Poslední den...

... je pro otrlé v plánu túra na Croda da Lago k jezeru Lago di Federa se sestupem po svých do campu. Nejsa otrlý, nikam nejdu a vychutnávám si klid. Postupně uklízím něco málo prázdných lahví, suąím stan, popíjím pivo, nebo nejčastěji sedím a koukám do blba. Chvíli po poledni se vrátí výletníci a nastává ąrumec, stejný jako kaľdý rok. S Filipem postupně zabalíme skoro vąechny stany, tentokrát bez jediného piva, i kdyľ taxy vąem hlásím dopředu jasně a nezkomoleně. Loni jsme dostali pivo alespoň od Sylvy, ale ta nám letos s balením pomáhá, coľ je pro ni zřejmě důvod, ľe nám nemusí kupovat nic. Výborně se balení stanů zhostila dvojice Plných Zubů. Donutíme je ten chuchvalec, co býval stanem zase rozmotat a natáhnout na kostru a pak ho zručně sbalíme. Jen zírají. Paní Fumare se zase podivuje, proč automaticky nebalíme její prázdný a vyklizený stan. Vysvětlíme jí, ľe to není naąe povinnost a děláme to dobrovolně, na vyľádání a za pivo, ale stejně ho sbalíme. Bez piva.

Po závěrečném fotu vyrazíme na cestu k domovu. Nedaleko hranice Michal zjistí, ľe mu na vozíku neblikají blinkry. Naątěstí se mu to podaří na benzince opravit a pak uľ cestě nestojí nic v cestě. Příątí rok to má být Kaisergebirge. Tam to neznám, tak se nechám překvapit.

Na úplný závěr jeątě musím s uspokojením konstatovat, ľe vůdcovské duo Pavel a Čenda se velice osvědčilo. Pavel se nebál převzít zodpovědnost a projevil se jako rozumný vůdce nejenom v plánování programu, ale i na túrách. Aľ na to tempo. Čenda zase s bravurou zaslouľilého pastevce ovládal béčko tak, ľe mu zvláątě ľenská část zobala z ruky. Loňské obavy se tedy nenaplnily a nezbývá neľ veřit, ľe to tak vydrľí i nadále.

Sobota - 27.7. 2013