MONTE CHÉTIF

O půl osmé odjíždíme do městečka Courmayer (1200 m) na parkoviště pod horou Monte Chétif (2343 m), jejíž vrchol je naším dnešním cílem. Má tam vést nějaké lehčí ferrata. Pod vedením Emana vyrážíme v 9.00. Stoupání je lehké, ferrata (obr.2) je jen pár řetězů na skále, nic obtížného. Byl jsem určen jako poslední a tak celou cestu kecám s Vladimírem, se kterým jsem byl, jak jsme časem zjistili, už v roce 1992 na Zugspitze. To jsou věci...

Vrchol Monte Chétif se rýsuje v modři oblohy nad námi (obr. 3). Cestou se otevírají krásné rozhledy na masív Mont Blancu směrem do Val Ferret a nad ním čnící vrchol Les Grandes Jorasses (obr.4).

Postupujeme pomalu a sbíráme opozdilce a vyčerpance. Na vrcholu (obr.5) jsme ve 13.30, půl hodiny za ostatními. Kousek od nás, na vedlejším vrcholu (obr.6) je veliká železná Madonna shlížející dolů do Courmayeru.

Ve dvě hodiny se vydáváme zase dolů, tentokrát již normální cestou. Přitom máme možnost koukat na jihovýchodní úbočí Mont Blancu, na ledovec Brenva (obr.7) a věže Peutérey s Freneyským pilířem (obr.7 vlevo), kde došlo v roce 1961 k tragédii horolezců pokoušejících se dosáhnout touto cestou hlavní vrchol Mont Blancu. Z původních sedmi přežili sestup v prudké několikadenní sněhové bouři jen tři....

Nám tohle nehrozí, podél lanovky (obr.8) sestupujeme dolů do Courmayeru k autobusu na sraz v 16.30 a po chvíli odpočinku odjíždíme do campu.

Převýšení 1100 m, celkový čas túry 8 hodin
Úterý, 8.8. 2000