Kalbling, Sparafeld

Skutečnou první túru, která nás zavede do skupiny Reichenstein, zahajujeme na parkoviąti u chaty Oberst-Klinke-Hütte (1543m), kam se autobus vyąplhá po mýtní silničce. Nad parkoviątěm ční mohutná stěna Admonter Kalblingu (obr.1), houfně vyhledávaná horolezci. Výstup na vrchol pro nás nehorolezce ale nebude nijak obtíľný. Máme v plánu vystoupat na Kalbling a Sparafeld, následně na Riffel, hřebenovkou dosáhnout Kreuzkogelu a sestoupit různými pěąinami zase k autobusu.

Se skupinou A vyráľí, kromě těch starých, i několik nových tváří. Cestou 655 vystoupáme pod stěnu, přetraverzujeme pod ní doleva a vyąplháme se do sedýlka. Po shromáľdění lehce roztrhané skupiny se pokračuje lehkým výstupem (obr.2) aľ na vrchol Kalblingu (2196 m). Cestou nás pozoruje krotký kamzík.

Výhledy na okolní kopce jsou poměrně dobré, zatím jeątě tápeme v tom, na co to vlastně koukáme. Aľ po chvíli otáčení hlav a map se ujią»ujeme, ľe ta mohutná hora naproti je Buchstein (obr.3). Po krátkém občerstvení jeątě poľádám jednoho z domorodců, kteří se tam téľ potulují, aby nám zmáčknul vrcholovku (obr.4)

Nedaleko od Kalblingu je daląí vrchol Sparafeld (2247 m). Musíme kousek sestoupit a větąí kousek zase pohodlně vystoupit (obr.6) a jsme tam. Otevírají se výhledy na impozantní Reichenstein (obr.5), podle něhoľ se tato horská skupina jmenuje. Vrcholovka je tentokrát samou spouątí (obr.7).

Na tomto místě se skupina A uľ opravdu odděluje od směsi přísluąníků jiných skupin, protoľe nás čeká jeątě kus cesty. Sestoupíme ze Sparafeldu zpátky do sedla pod Kalblingem a vystoupáme na Riffel (2105 m). Z něho vede na druhé straně poměrně strmý sestup zajiątěný několika lany. Někteří méně otrlí jedinci mají s tímto způsobem sestupu docela problémy, ale dolů se dostaneme vąichni v pořádku. Následuje pěkná hřebenovka směrem ke Kreuzkogelu s krátkou přestávkou (obr.8). Vąe vypadá velmi idylicky. To se ale brzy změní.

Kreuzkogel uľ mineme, pouze tam vyzvedneme polehávající Zuzanu, a sestoupíme na louku se salaąí Scheiblegger Alm. Odtud vede úzká pěąinka v náročném terénu směrem zpět k dneąnímu výchozímu bodu. Vąichni si říkáme, jak se uľ těąíme na autobusové pivo.

Jenľe po pár metrech pěąinky Dáąa neą»astně uklouzne a pochroumá si kotník. Zranění je to velmi bolestivé, nemůľe pokračovat, takľe nezbývá neľ ji vynést zpět na louku (obr.9) a zavolat pomoc. Aby to nebylo tak jednoduché, není v těch místech skoro signál. Takľe pocházíme po terénu a hledáme vhodné místo. Nakonec se zadaří dovolat se na ątýrskou centrálu horské sluľby, odkud nás předají na pobočku do Admontu. Nahlásíme jim co se stalo a kde jsme. Dáąa zatím statečně leľí ve stínu a holky se o ni starají. Za třičtvrtě hodiny po zavolání je tu vrtulník. Zásah je naprosto profesionální (obr.10), je vidět, ľe to chlapci nedělají poprvé. Po základním oąetření odlétají i s naąí kamarádkou do nemocnice.

My pozůstalí si zhluboka oddychneme a sejdeme vratkou cestičkou dolů k vytouľenému pivu. Zkuąený Tomáą nám ho nese naproti. Je to prostě kamarád.

Převýąení 900 m, čas 8 hodin
Úterý - 10.8. 2010